Dnes budu ve #febrewery psát o jedné věci, o které většina z vás nejspíš nemá ponětí, ale myslím, že je vhodné o tom vědět.
Řeč totiž bude o BJCP. Divná zkratka, že? Přečtete si o pivních stylech, o soutěžích sládků… a vůbec – nápovědou vám budiž tento gif. Vlákno.
Řeč totiž bude o BJCP. Divná zkratka, že? Přečtete si o pivních stylech, o soutěžích sládků… a vůbec – nápovědou vám budiž tento gif. Vlákno.
1/16 Na začátek – co vlastně BJCP je? Je to dobrovolnická organizace, která vznikla v roce 1985 v USA. Sdružuje v současnosti téměř 8 tisíc pivních hodnotitelů, kteří zaštítili a zhodnotili již přes 11 tisíc soutěží. Česko pak má 23 aktivních hodnotitelů.
2/16 Tím bychom měli stručný úvod za sebou, nyní pojďme na zajímavější věci.
Co vlastně hodnotitelé hodnotí, proč jsem psal o pivních stylech a jak probíhají soutěže?
Co vlastně hodnotitelé hodnotí, proč jsem psal o pivních stylech a jak probíhají soutěže?
3/16 Začněme tím nejdůležitějším – je jím manuál nazvaný BJCP Style Guidelines. Ten je takovou biblí hodnotitele a každé pivo je podle tohoto hodnoceno. Rozhodčí totiž nehodnotí pivo subjektivně chutná/nechutná, ale určuje, jak pivo odpovídá danému stylu a zda nemá vady.
4/16 Při přihlašování do soutěží sládek volí, do které soutěžní kategorie svůj vzorek přihlásí a podle toho je pak pivo hodnoceno.
O vlastním hodnocení si povíme později, teď se nejdřív musíme věnovat stylům.
O vlastním hodnocení si povíme později, teď se nejdřív musíme věnovat stylům.
5/16 Základem pro ustanovení pivních stylů byla kniha Michaela Jamese Jacksona The World Guide to Beer z roku 1977.
Tato práce byla následně dál a dál rozvíjena, až z toho vzniklo přes 100 oficiálně uznaných stylů.
Grafika níže sice neukazuje přímo BJCP styly, ale pestrost ano.
Tato práce byla následně dál a dál rozvíjena, až z toho vzniklo přes 100 oficiálně uznaných stylů.
Grafika níže sice neukazuje přímo BJCP styly, ale pestrost ano.
6/16 Co takový popis stylu obsahuje? Celkový dojem, vůně, vzhled, chuť, dojem v ústech, historii stylu, charakteristické ingredience, různé poznámky ke stylu, porovnání s jinými styly a typické představitele stylu.
Na příklad se podívejte zde – CZ ležák.
Na příklad se podívejte zde – CZ ležák.
7/16 Pokud se nepletu, tak překlad popisu stylu výše je dílem @grmela, jemu tedy patří kredit.
A jak taková soutěž probíhá a co se na ní hodnotí?
A jak taková soutěž probíhá a co se na ní hodnotí?
8/16 Rozhodčí přesně ví, jak má daný styl vypadat, hodnotí tedy jednotlivé vlastnosti piva a přiděluje body.
Vůně je za max. 12 bodů, vzhled 3, chuť 20, vjem v ústech 5 a celkový dojem pak za 10 bodů.
Vůně je za max. 12 bodů, vzhled 3, chuť 20, vjem v ústech 5 a celkový dojem pak za 10 bodů.
9/16 To vše dohromady dává bodový součet 0-50 bodů, přičemž výsledná škála je –
45-50 vynikající
38-44 výborné
30-37 velice dobré
21-29 dobré
14-20 uspokojivé
0-13 problematické – takové pivo je závažně havarované a často je nepitelné, tomuto hodnocení se rozhodčí snaží vyhnout
45-50 vynikající
38-44 výborné
30-37 velice dobré
21-29 dobré
14-20 uspokojivé
0-13 problematické – takové pivo je závažně havarované a často je nepitelné, tomuto hodnocení se rozhodčí snaží vyhnout
10/16 Půjdu s kůží na trh a ukážu vám hodnocení svých dvou piv. Jedno velmi povedené a jedno naopak velmi nepovedené.
Povedené je red ale Radista, druhé a nepovedené white IPA Atlantic #2.
Povedené je red ale Radista, druhé a nepovedené white IPA Atlantic #2.
11/16 Jak vidíte výše, hodnocení není jen bodové, rozhodčí vyjadřuje svůj vjem i pomocí pokud možno detailního popisu. Ten totiž slouží jako zpětná vazba pro sládka, protože různé vady vznikají v různých krocích procesu a často jsou dobře identifikovatelné a odstranitelné.
12/16 K čemu vlastně slouží popis stylů? A musí se sládek vždy držet jen daných stylů?
To jsou dvě dobré a důležité otázky. Popis slouží k tomu, aby když se člověk pouští do pro něj nového stylu, tak věděl, jak má takový styl vypadat, jak vyrobit stylově čisté pivo.
To jsou dvě dobré a důležité otázky. Popis slouží k tomu, aby když se člověk pouští do pro něj nového stylu, tak věděl, jak má takový styl vypadat, jak vyrobit stylově čisté pivo.
13/16 Zda se musí držet jen daných stylů – nemusí, to je krátká odpověď. Dlouhá – pokud něco uvede na etiketě, tak tomu má dostát a zákazník nebude překvapen, když si koupí double IPA (ta bude extra hořká a chmelová) a v lahvi najde spíš bock (takže hutný a sladový), stalo se mi.
14/16 Co se pak týče nových stylů… ty mají samozřejmě zcela volné pole, kdokoliv smí uvařit cokoliv, pokud mu to zákazník koupí. A tím také vznikají nové styly, které se pak během updatů oněch guidelines stávají uznanými styly s daným popisem, takže je mohou vařit další sládci.
15/16 A kdo jsou ti hodnotitelé? Není na to třeba žádné oficiální (státní) vzdělání, sama organizace BJCP má vzdělávací programy, pomocí kterých se naučíte hodnotit a popisovat piva a pokud složíte psanou i ústní zkoušku, je z vás BJCP judge:)
16/16 A dál?:)
Pokud se chcete dívat, jak jeden schopný Američan uvařil všechny styly, tak tady jeden velmi dlouhý playlist – . Já na to koukal se zaujetím, umí to dobře podat.
Kdo chcete mít popis stylů v kapse, tyto appky (iOS, Android) jsou dobré.
Pokud se chcete dívat, jak jeden schopný Američan uvařil všechny styly, tak tady jeden velmi dlouhý playlist – . Já na to koukal se zaujetím, umí to dobře podat.
Kdo chcete mít popis stylů v kapse, tyto appky (iOS, Android) jsou dobré.
Děkuji všem, kteří v dnešním spíš popisujícím vláknu dočetli až sem.